Nejbližší turistické cíle

KAPLIČKA U HUBERTA

kaplička U Huberta.jpg Tahle malebná dřevěná kaplička byla postavena teprve nedávno, v roce 2012. Je zasvěcena Sv.Hubertovi, patronovi myslivců, a Sv.Josefovi, patronovi řezbářů. Od Antariku k ní dojdete po modré značce (směr Čubův kopec) asi po 1.5 km. Je tu také socha Sv. Josefa v nadživotní velikosti, dvě obrovské lavičky k posezení, jezírko (lidově se mu tady říká Stříbrné jezero) a zvonička, kde si můžete zazvonit (ta je od kapličky po cestě ještě kus dál). Hned u zvoničky visí na staré borovici už od nepaměti obrázek Panenky Marie Ochranitelky. Váže se k němu pověst, kterou si můžete přečíst na místě. Od kapličky si můžete zapůjčit klíč u nás na chatě, uvnitř je krásná dřevořezba s výjevem Svatého Huberta a starý senický zvon, na který si lze také zazvonit. Kapličku nechal postavit pan Mikéska s rodinou z Valašské Senice.
JAK SE TAM DOSTAT: Od Antariku po modré turistické značce (směr Čubův kopec). Asi 1.5 km.

KOBZOVA LÍPA

Kobzova lípa 1.JPG Nachází se na území obce Francova Lhota a od Antariku je vzdálená asi 3km. Se svým sedmimetrovým průměrem je nejmohutnějším památným stromem v CHKO Beskydy. Na místě kde roste, stával kdysi grunt, po jehož majiteli dostala lípa jméno. Údajně byla vysazena kolem roku 1530 při příležitosti přejmenování obce ze Zbelovy na Francovu Lhotu. Je tedy stará asi 400-500 let. Není divu, že za tu dobu se o ní traduje mnoho pověstí. Například, že dutina v jejím kmeni vznikla při požáru za turecko-tatarského vpádu. V té samé dutině se před Tatary schovávali vesničané, aby se zachránili před odvlečením do otroctví. Dnes se do dutiny vejde i sedm dospělých lidí. Určitě si to můžete vyzkoušet.
JAK SE TAM DOSTAT: Od Antariku po modré turistické značce (směr Čubův kopec). Asi 3 km.

ROZHLEDNA NA ČUBOVĚ KOPCI

Čubův kopec, rozhledna 2.JPG ROZHLEDNA NA ČUBOVĚ KOPCI: Je dalším oblíbeným výletním místem asi 5 km od Antariku po modré turistické značce. Po cestě projdete Francovou Lhotou a minete tam Kobzovu lípu . Zanedlouho vás cesta dovede na vrchol zalesněného kopce s pětipatrovou, zajímavě řešenou dřevěnou rozhlednou. Její tvar má připomínat valašský klobouk ‘lepák’. Dá se říci, ze je to taková rozhledna česko-slovenského přátelství, protože leží jen 200 m od hranice se Slovenskem a byla záměrně postavena tak, že jedna její polovina hledí na Slovensko (za dobré viditelnosti až k Malé Fatře), a druhá na českou stranu směrem k Vizovickým vrchům. Můžete odtud vidět panorama Javorníků, Beskydy i naši chatu Antarik (pod starším názvem Selanka). Rozhledna je volně přístupná. Pod Čubův kopec se dá dojet autem a na rozhlednu je to potom asi 1.5 km stoupáním.
JAK SE TAM DOSTAT: Po modré turistické značce. Asi 5 km.

TROCHA HISTORIE: První dřevěná věž tu vznikla už v letech 1941-42 za účelem lepšího zmapování krajiny. Plnohodnotná rozhledna byla postavena až v roce 1991 tehdejším zemědělským družstvem Francova Lhota. Ale už o osm let později, v roce 1999, byla stavba tak zchátralá (díky drsnému horskému klimatu a dřevokazným houbám), že musela být demontována. V roce 2004 se pak postavila rozhledna, kterou můžete vidět dnes. Je ze smrkového a modřínového dřeva, 18 m vysoká a má 58 schodů. V roce 2006 sem byl umístěn kámen se znakem rozhledny jako součást naučné stezky po javornickém hřebeni.

Tip na výlet: Od Antariku se vydejte po modré turistické značce kolem Kobzovy lípy na Čubův kopec s rozhlednou. Odtud pokračujte opět po modré (nedaleko je i odbočka ke studánce) přes vrchol Tisůvek až do Francovy Lhoty. Tam se můžete občerstvit v Ranči u Zvonu. Zpátky na Antarik se dostanete, když půjdete po silnici směrem na Valašskou Senici. Na směrovce „Čubův kopec, rozhledna“ odbočte z hlavní silnice doprava na vedlejší silničku. Po ní jděte rovně a brzy dojdete k rozcestí modré turistické značky. Modrá vás dovede až k nám.Trasa má celkem 14 km.

KOUPALIŠTĚ VALAŠSKÁ SENICE

turp koupaliště Valašská Senice.jpg Koupaliště se nachází v nedaleké obci Valašská Senice. Celý areál je nově zrekonstruován a zahrnuje dva bazény, pro dospělé (25m) a pro děti, občerstvení, dětský koutek, hřiště na volejbal, nohejbal, stolní tenis a badminton, travnatou odpočinkovou plochu, slunečníky, kabinky na převlékání, sprchy, toalety. Nově si tu můžete zkusit aqua zorbing. Pravidelně se tu konají i různé akce jako noční koupání, Technopárty, Kaprobraní atd. Koupaliště je obvykle otevřené od konce června nebo začátku července, podle počasí.
KONTAKT: Aktuální info získáte u provozovatele: Zdeněk Trochta, tel. 774 002 191 nebo na OÚ: tel. 571 447 590, případně na Facebooku.
JAK SE TAM DOSTAT: Od chaty se k němu dostanete nejlépe po modré a následně žluté turistické značce, pěšky je to kolem 4 km.

MECHANICKÝ BETLÉM V HORNÍ LIDČI

turp mechanický betlém.jpg Návštěva expozice pohyblivého betlému v Horní Lidči s nespočtem ručně vyřezávaných postaviček z lipového dřeva je opravdu působivým zážitkem, který byste při návštěvě našeho regionu neměli vynechat. Do provozu byl uveden teprve v roce 2011. Obdivovat můžete na 230 figurek, z toho 75 pohyblivých, jejichž prostřednictvím ožívají stará řemesla a tradice, a 40 dřevořezeb zajímavých míst Zlínského a Trenčianského kraje jako např. Hostýn a Velehrad. I proto se betlému říká česko-slovenský. Součástí expozice je také film, kde je betlémský příběh propojen s významnými místy v česko-slovenském pomezí. Expozice je ideální pro rodiny s dětmi, zájezdy i školní výlety. Provoz je celoroční. Prohlídku je nutné rezervovat předem. Betlém má i vlastní turistickou známku.
JAK SE TAM DOSTAT: Nejlépe autem přes Valašskou Senici a Francovu Lhotu do Horní Lidče.
KONTAKT: Informace najdete na www.betlemhornilidec.cz. Rezervace na tel. 737 701 047. 

MAKYTA A HŘEBENOVKA

Makyta, vrchol.jpg O MAKYTĚ: Makyta je nejvyšší a nejmasivnější horou západní části Javorníků (923m n.m.). Od chaty je vzdálená pouze 4 km po modré turistické značce, a je to základní výchozí bod téměř pro všechny hřebenové túry v okolí. Leží na hranici České a Slovenské republiky, a setkává se tu hned několik turistických značek. Celý vrchol je zalesněný. Dříve tu dokonce stávala dřevěná rozhledna. Dnes už se výhledu moc nedočkáte, ale je tu posezení pro turisty a vrcholová kniha. Oblast Makyty jedním z nejcennejších přírodních území v Javorníkách i Beskydech, především díky zachovalým původním jedlo-bukovým lesům. Není divu, že se tu mohou vyskytovat i šelmy jako rys, medvěd a vlk. Ale nebojte se, člověku se ukáží jen málokdy.
JAK SE TAM DOSTAT: Po modré turistické značce. Asi 4 km.

TROCHU Z HISTORIE: Další makytskou zajímavostí jsou staré hraniční sloupky, na které můžete místy narazit na hraniční cestě (např. kdyby jste šli směrem na Papajské sedlo po hranici, ne po červené značce). Na některých je napsáno HW 1913, a ty vymezovaly vsetínské panství. Makyta byla v minulosti trojmezím mezi Brumovským, Vsetínským a Lednickým (dnes na Slovensku) panstvím, které vyznačoval trojmezní kámen. Na starých mapách z roku 1780 byste ji našli jako Tisovskou horu, Makyta se jí začalo říkat až později, je to vlastně lidový botanický název pro vrbu jívu nebo také pro křoví. Senický pamětník pan Surovec nám vyprávěl, že z Makyty bylo vidět až na obec Mariková na Slovensku. V návštěvní knize na Makytě prý bývalo napsáno: „Leoš Janáček z vrcholu Makyty zamával valašským horám“.

Makyta, starý hraniční sloupek.JPG Z MAKYTY PO HŘEBENI: Z Makyty se můžete vydat na hřebenovou túru přes celé Javorníky. Po červené turistické značce, která po hřebeni vede, byste mohli dojít dokonce až na Bumbálku (asi 40km). Takovou túru ale přenecháme vytrvalcům a ostatní se z Makyty po hřebeni mohou vydat na mnoho kratších výletů např. do Papajského sedla (3.5 km), na chatu Kohútku (8km), chatu Portáš (10km), Malý Javorník (15km) a Velký Javorník (22.5km). Ještě dále je Lemešná a Makovský průsmyk. Po cestě se dá občerstvit na různých chatách, a to hlavně na úseku hřebene v okolí Kohútky a Portáše. Pak už vás bude provázet jen příroda, a k občerstvení se vyskytne občas nějaká ta studánka. Nejvyšší horou celé oblasti je Velký Javorník (1072m n.m.) s dvojitým křížem na vrcholu. Na hřebeni je mnoho bodů, kde můžete sejít do některé z blízkých obcí a vrátit se autobusem či vlakem (do Horní Lidče nebo Valašské Senice). Z Makyty vedou ještě další turistické značky, doporučujeme zajít na Pulčínské skály (po červené turistické značce, 11.5km) přes Valašskou Kyčeru, Bůtorky, Šerklavu a Radošov. Po zelené a žluté turistické značce zase dojdete na Slovensko, do Lysé pod Makytou a Lazů pod Makytou. 

Tip na výlet: Z Antariku se vydejte po modré značce na Makytu. Tam se napojte na hřebenovou červenou značku, která vás dovede nejdříve do Papajského sedla-po cestě je také odbočka ke studánce- a nakonec na chatu Kohútka. Náročnější je jen výstup k rozcestí Krkostěna, který i jak jméno napovídá, může být trochu krkolomný. Na Kohútce se určitě posilněte na zpáteční cestu, která povede po stejné trase. Délka trasy je asi 22 km. Kdo by chtěl jít nazpět trochu jinudy, může se od Kohútky vrátit asi 0.5 km na rozcestí a tam uhnout na žlutou značku do Čertova. Odtud opět po žluté do Papajského sedla a tam už stejnou cestou jako jste přišli. Délka této trasy je asi 25 km.

KAPLIČKA A HOTEL POD ŠIRÁKEM VE STŘELNÉ

turp Střelná, kaplička.jpg Pokud chcete strávit zábavné odpoledne s dětmi, vezměte je do Střelné ke kapličce a do "hotelu" Pod Širákem. Na kopečku nad Střelnou postavil pan Lipinský s dalšími nadšenci krásnou dřevěnou kapličku zasvěcenou Panence Marii. Kromě toho je tu studánka s pitnou vodou, ohniště a gril k volnému užívání, tulák Karel, který vás vždy uvítá a rád s čímkoliv pomůže, veřejná toaleta a hotel Pod Širákem s postelemi a telefonem. V hotelu i kadibudce je spousta zajímavých vychytávek, které vy i vaše děti jistě oceníte. Pokud si tu chcete opéct i nějaký ten oběd, vezměte si s sebou sirky a příslušné potraviny. Kaplička i ostatní stavby jsou volně přístupné.

JAK SE TAM DOSTAT: Z rozhledny na Čubově kopci jsou to asi 4 km. Pro děti by ale túra na rozhlednu, ke kapličce a ještě zpět na chatu Antarik mohla být dost dlouhá (min.18 km), takže je lepší dojet do Střelné autem, zaparkovat např. u kostela a odtud už na druhé straně uvidíte kapličku, ke které se dá snadno dojít po červené značce.

PŘÍRODNÍ PARK S PAMÁTNÍKEM ZEMŘELÝCH V HORNÍ LIDČI

Narazíte na něj, když půjdete po žluté značce z Horní Lidče na Pulčín. Památník zemřelých byl založen v roce 1999 a obsahuje jména zemřelých v obci Horní Lideč od r.1868 po současnost. Je prací místních nadšenců ze spolku pro ochranu a obnovu památek, obsahuje bezmála 1800 jmen, a má být jakýmsi uctěním památky zemřelých spoluobčanů. V přírodním parku si můžete na tabulkách přečíst názvy stromů podél cesty, nebo posedět na lavičkách, než budete pokračovat dál k Pulčínu.
JAK SE TAM DOSTAT: Z Horní Lidče po žluté turistické značce, směr Pulčín


PULČÍNSKÉ SKÁLY, PULČÍN - HRADISKO

DSC_0593.jpg REZERVACE PULČÍN-HRADISKO: Tato rezervace tvořená Pulčínskými skalami a vrcholem Hradisko je největším skalním labyrintem na Moravě. Zahrnuje drobné i rozsáhlé skalní stěny a bloky, sutě i kamenné moře. Určitě vás zaujmou jména zdejších skalních útvarů jako Zkamenělý, Zbojnický kostel nebo Žába. Na skalním útvaru Zámčisko, kam vás dovede strmým stoupáním modrá značka, je vyhlídka a budka s vrcholovou knihou. Nedaleko vrcholu Hradisko je pískovcové skalní město Izby, kde se vytvořilo i několik jeskyní. Největší z nich, zvaná Verlyba, je dlouhá 42 m. Zdejší jeskyně jsou ale nebezpečné, a tedy i nepřístupné široké veřejnosti. Důkazem je i jméno jednoho z kaňonů skalního města, kterému se říká „Kravský Krchov“ (tzn.kravský hřbitov). Pokud se sem v minulosti zatoulala ovce nebo kráva a spadla, už jí nebylo pomoci.

Jinak zde najdete mnoho druhů rostlin i živočichů, mnohé z nich jsou vzácné a chráněné. V jeskyních zimují netopýři. V létě tu roste mnoho druhů hub. Tato oblast je známá i starověkým a středověkým osídlením. Našly se tu pozůstatky kultur lidu popelnicových polí i lužické, laténské a slovanské kultury.

DSC_0545.jpg SKALNÍ HRAD PULČINY: Údajně stával v místech Zámčiska. Dnes už z něj nezbylo téměř nic. Viditelné jsou jen pozůstatky schodů vytesaných ve skále a bystré oko možná najde trámové kapsy. Určitě nehledejte nějakou zříceninu, dokonce ani pozůstatky zdí. Hrad je poprvé zmiňovaný kolem r. 1426. Zanikl v 15. století, podle pověsti byl zničen, protože z hradní posádky se stali loupežníci.

BAREVNÉ LEDOPÁDY: Pulčínské skály jsou známy pro své barevné rampouchy a ledopády. Ty se tvoří jen v zimních měsících na skalních převisech kaňonu Ancona (Propadlý kostel). Hnědé i rezavé zabarvení způsobuje druh sněžné řasy, která vytváří kolonie na sněhu a ledu. Vyhovují jí teploty do deseti stupňů. K ledopádům je umožněn přístup i turistům. Popis cesty najdete níže.

JAK SE NA SKÁLY DOSTAT:
- Autem na Pulčín, parkování u Hospody u Vilíka, pak pěšky po červené
- Autobusem do Francovy Lhoty, odtud po červené značce na Pulčín a dál na skály (autobusy jezdí i na Pulčín)
DSC_0644.jpg - Pěšky z Antariku po žluté značce do Senice a na Skaličí, odtud po červené a modré
- Pěšky z Antariku po červené na Makytu, odtud po červené po hřebeni
- Přes skály vede červená a modrá značka, modrá je více terénní, červená terénní partie obchází
- Z Pulčína vede kolem Infocentra a kapličky cyklotrasa značená červeným a žlutým trojúhelníkem. Tato trasa skály obchází, zato je velice nenáročná a nabízí nádherné výhledy do krajiny i pohledy na Pulčínské skály zdálky. Vyvede vás nedaleko Skaličího na modré a červené značce. 

JAK SE DOSTAT K LEDOPÁDŮM: Pulčínské ledopády byly veřejnosti zpřístupněny teprve nedávno, a to pouze od 15.12. do 15.3. Termín i podmínky zpřístupnění se každý rok mohou měnit, proto se o situaci informujte na OÚ Francova Lhota nebo v Infocentru Pulčín.
-Od turistického rozcestníku ve středu osady Pulčín se vydejte po cyklotrase č.6117, značené žlutým a červeným trojúhelníkem, tvořícím čtverec (a je také značená jako Hornolidečská magistrála modrým pruhem mezi dvěma žlutými pruhy).

IMGP0248.JPG - Po této cyklotrase projdete kolem Informačního centra, kde získáte i aktuální informace o ledopádech ( v zimě otevřeno jen o víkendech od 9 do 15 hod.).

-Pokračujte po cyklostezce kolem kapličky směr Zděchov. Po cca 2 km je odbočka do lesa vedoucí k Pulčínským ledopádům. Značená je samostatnými oranžovými cedulkami s nápisem ledopády a směrovými šipkami. Celková délka procházky tam i zpět je kolem 5 km.

-Pulčínské ledopády se nacházejí ve zdejší nejvzácnější přírodní rezervaci, proto prosím choďte jen po vyznačených cestách a nelezte na skály.

TURISTICKÁ ZNÁMKA PULČÍNSKÉ SKÁLY: je možné zakoupit v Informačním centru Pulčín nebo ve Western Saloonu u Vilíka také v Pulčíně. 

PULČÍNSKÉ STUDÁNKY: Přes Pulčínské skály vede červená a modrá turistická značka. Pokud zvolíte tu červenou, která není tak náročná jako modrá, a je vhodnější i pro rodiny s dětmi, narazíte na dvě studánky. Studánce Svatopluka Čecha se dříve říkalo Pod Žabou a studánka Dobrodějka je pojmenovaná po víle Dobrodějce, která ve skalách pomáhala chudým lidem. Dříve se studánce říkalo U Mowany podle nedaleké tramské osady. Obě mají dobrou a pitnou vodu. 

PULČÍN

O PULČÍNĚ: Pulčín je místní část, která spadá pod Francovu Lhotu. Má jen 85 stálých obyvatel. Je velmi malebný a skrývá takové to kouzlo odlehlých valašských vesniček. Dojdete sem po červené turistické značce z jedné strany od Francovy Lhoty a z druhé od Pulčínských skal. Dnes se na Pulčíně také pořádají zajímavé kulturní akce jako tradiční řemeslné jarmaky, Pulčínská drakiáda nebo Pulčínská pouť. Probíhá tu i projekt Pulčínské dílny, kde přední valaští výtvarníci vyrábí např. indiánské totemy nebo dřevěné úly, tzv. kláty.

turp jarmark na pulčinách.jpg WESTERN SALOON U WILLIHO (U Vilíka): Známá pulčínská hospůdka oblíbená všemi trampy a výletníky. Najdete ji na okraji Pulčína ve směru na Francovu Lhotu na červené turistické značce. Hned vedle můžete obdivovat vyřezávané kláty a totem. U této hospůdky můžete nechat své auto a vydat se na túru.

RESTAURACE 100-DOLA: Je hned u cesty na červeně značené trase z Pulčínských skal na Pulčín. Byla přestavena z původní valašské stodoly do dnešní podoby, kdy byly zachovány kamenné sloupy staré bezmála sto let. Vaří zde tradiční valašské pokrmy i speciality na grilu. Hned vedle je i penzion.

INFORMAČNÍ CENTRUM PULČÍN: Pokud chcete vědět více o zdejší oblasti a možnostech turistického vyžití, navštivte pulčínské infocentrum. Najdete tu různé mapy, průvodce, pohledy a informační materiály. Součástí je také malá galerie, kde se pravidelně konají tematické výstavy fotografií a obrazů.
turp pulčínská kaple.jpg

KAPLE SVATÉHO DUCHA: Je přístupná na požádání. Pokud máte zájem nahlédnout dovnitř, obraťte se na pana Žídka z č.p. 60. Původní kaplička v Pulčíně byla postavena kolem roku 1930 na místě zvonice. Byla zasvěcena Duchu Svatému, a to proto, že v tento svátek se obyvatelé obvykle scházeli doma. Jinak, kvůli  nedostatku práce, mnoho z nich jezdilo během roku na práce do Bratislavy i jiných měst. Kaple byla zrekonstruována v roce 2007. Je vyzdobena dřevořezbou znázorňující Ducha Svatého. 

AKCE NA PULČÍNĚ:
AMKFOLKFEST-
folkový festival. Koná se vždy poslední víkend v červenci
TRADIČNÍ ŘEMESLNÝ JARMARK- ukázka starých řemesel a prodej výrobků. Koná se vždy první víkend v srpnu.

ČERTOVY SKÁLY

Čertovy skály.jpg MĚL V TOM PRSTY ČERT: Významnou dominantu obce Lidečko tvoří uskupení Čertovy skály, oblíbené jako cvičné skály pro horolezce. Jsou dlouhé kolem 150 m a místy vysoké až 25 m, tvořené tzv. pískovcovou skalní hradbou. Váže se k nim mnoho pověstí. Jedna vypráví o jejich vzniku. Místní mlynář měl prý pěknou dceru, dokonce tak pěknou, že se zalíbila samotnému čertovi. A ten si ji hned chtěl vzít za ženu. Ale mlynář z toho velkou radost neměl a tak dal čertovi podmínku. Dívku si může vzít, pokud do ranního kuropění přehradí údolí Senice (v jiné verzi se říká, pokud obrátí tok říčky Senice). Čert se hned pustil do díla. Nejdříve pozabíjel všechny kohouty a pak začal nosit kameny. A skládal je pěkně na sebe, proto jsou skály tak uspořádané. Ale mlynář si jednoho kohouta schoval a ten ráno zakokrhal. Čert zmizel a dílo zůstalo nedokončené. Podle jiné pověsti se tu prý často zjevoval černokněžník, který uváděl chudý lid do jeskyní pod skalami a tam je obdarovával zlatem.

Ráčné, kaplička (2).JPG JAK SE TAM DOSTAT: Pokud máte auto, nejjednodušší je dojet do Lidečka. Skály jsou hned u silnice a vede k nim modrá turistická značka. Od chaty Antarik se také můžete vydat přes Pulčínské skály. Na rozcestí pod Pulčínskými skalami se napojte na modrou značku, která asi po 3 km dojde k Čertovým skalám. A pokud vám túra ještě nestačila, můžete od skal pokračovat po modré souběžně s naučnou stezkou Vařákovy paseky. Mezi vrcholy Kopce a Krajčice, kolem kterých půjdete, jsou různě roztroušené obnažené skalní útvary a izolovaná skaliska. V přírodní památce Kopce je skalní sesuv s dvanácti jeskyněmi (veřejnosti nepřístupné, zimoviště netopýrů).

DALŠÍ ZAJÍMAVOSTI: Pokud chcete vědět, jak asi údolí říčky Senice vypadalo, když ještě nebylo osídlené, vydejte se do údolí Lomenska, kde řeka přirozeně meandruje. Někde tam, v místě dnešní vlakové zastávky Lidečko-ves dříve stávala obec Lomná. Ta ale zanikla a dnes už ji připomíná jen několik samot, které pravděpodobně bývaly její součástí. Za zmínku stojí i údolí některých bočních přítoků Senice, např. údolí Ráčné.

VALAŠSKÁ SENICE

Valašská Senice je od naší samoty nejbližší obcí. Najdete tu obchod, koupaliště i zachovalou roubenou architekturu. Po silnici je od chaty vzdálená asi 5km (cesta je značená cykoznačkou: modrý pruh uprostřed dvou žlutých), po žluté značce jsou to asi 2km. Můžete se také vydat podél vleku po pastvinách (asi 2 km).

KAM SE V SENICI PODÍVAT:

turp senice.jpg CHLADNÁ STUDÁNKA: Chladnou studánku minete po cestě na naši chatu, na samém konci Valašské Senice. Můžete se zde občerstvit dobrou vodou a také posedět na odpočívadle. Nedaleko je lesní rybníček, kde hnízdí divoké kachny a dřevěný altánek.

OBORA S LESNÍ ZVĚŘÍ: Daňky a danělky, jeleny a laně i kachničky karolinské a mandarinské můžete obdivovat v oboře u cesty. Najdete ji na konci obce, asi 1 km od autobusové točny směrem na Antarik.

JEZÍRKO A ALTÁNEK: Na malebné jezírko s hnízními budkami pro kachny divoké a altánkem vybízejícím k odpočinku narazíte po cestě po silnici na chatu Antarik turp senická obora.jpg za Chladnou studánkou.

KAPLE SVATÉHO CYRILA A METODĚJE: Kaplička je ve středu obce.Postavena byla v letech 1970-71. Bohuslužby se konají každou první neděli v měsíci. V červenci se tu koná Cyrilometodějská pouť.

KAPLIČKA „U HUBERTA“: Kaplička se nachází nedaleko chaty Antarik. Již jsme o ní v této kapitole psali. Viz výše.

KOUPALIŠTĚ: O senickém koupališti jsme již v této kapitole psali. Viz výše.

FARMA SEVERKA: Nachází se nad koupalištěm, kousek dál po žluté značce. Chovají tu ovce, kozy, krávy i koně. Také zde vyrábějí domácí sýry, marmelády a šťávy.

kaple Val.Senice.jpg PAMÁTNÉ KŘÍŽE: Minulé časy tu připomíná i několik památných křížů, rozmístěných různě po obci. Nejstarší datovaný je z r. 1874. V průvodci se můžete seznámit se dvěma z nich, které jsou blízko chaty, takže na ně při vašich toulkách spíše narazíte. 

Kříž „U Kindlíků“ najdete v místě kde se žlutá značka napojuje na hlavní silnici v Senici. Dříve prý kolem tohoto kříže vedla cesta na chatu Antarik (tehdy rekreační středisko Radost). V té době se rohlíky na snídani pro děti, potraviny i zavazadla vozila nahoru na voze taženém koňmi.

Kulanský kříž je kousek za kapličkou U Huberta po cestě na Francovu Lhotu. K jeho vzniku se váže stará legenda. Počátkem zimy 1873 se v Senici objevili dva muži, a že prý nemají kde hlavu složit, zda by tu nemohli u někoho přezimovat. Seničané je přijali, a když přišlo jaro, muži se jim chtěli odvděčit. Všimli si, že v obci není žádný kamenný kříž a protože to byli kameníci, rozhodli se ho udělat. A tak byl tento první senický kříž vztyčen roku 1874. Kulanský se mu říká, protože měli kolem políčka lidé ze senické „kule“ (hospodářského seskupení).

Valašská Senice, Kulanský kříž 2.JPG Starý cholerový hřbitov Bohužel ani Valašské Senici se v minulosti nevyhnula cholera. Konkrétně se tu vyskytla v letech 1831, 1836 a 1866. Oběti nesměly být pochovávány na farní hřbitov, a tak na přelomu let 1832 a 33 vznikl ve svahu kopce Žárné cholerový hřbitov. Dnes je místo zarostlé lesem, a našli by ho snad jen pamětníci.

FRANCOVA LHOTA

Obec od chaty vzdálená asi 4 km po modré turistické značce. Po cestě se můžete zastavit u kapličku „U Huberta“, kde je i zvonička a rybníček, posedět u Kulanského kříže nebo na odpočívadle, kde se říkalo „Rafajovo“ s výhledem na obec (doporučujeme zvláště večer, kdy jsou vidět jen světýlka). Je to jedna z nejhezčích cest, kdy budete procházet širými pastvinami s krásnými panoramatickými pohledy na okolní hory.

Ranč u zvonu.jpg KAM SE VE FRANCOVĚ LHOTĚ PODÍVAT:

CENTRUM OBCE: V centru obce je obchod s potravinami, hospůdka a restaurace U Ptáčků (dříve „U Reisů, vůbec nejstarší pohostinství ve Lhotách), restaurace a ubytování Ranč u Zvonu, zvonice se zvonkohrou, pěkná pěší zóna s kašnou a posezením, turistické rozcestí a několik orientačních a informačních tabulí. Také je zde dřevěný památník místního rodáka, kardinála Štěpána Trochty, a pošta, která je společná pro Valašskou Senici i Francovu Lhotu. Pokud jedete na Pulčiny, zde v centru obce budete odbočovat na vedlejší silnici. V obci dále najdete ještě dva obchody s potravinami (u školy a poblíž kostela) a hospodu U Pavlíků. U obecního turp francova lhota.jpg úřadu je nově vybudovaná odpočinková zóna s dětským hřištěm (celému areálku se říká „Špuntov“).

RANČ U ZVONU: Najdete ho ve středu obce přímo u turistického rozcestníku. Nabízí jak ubytování tak občerstvení v restauraci.

ZVONICE SE ZVONKOHROU: Tato moderní stavba z roku 1989 leží hned ve středu obce. Má osm zvonů a dovede zahrát deset různých melodií. Odbíjí každou hodinu od 7.00 do 21.00 hodin, ale melodii hraje jen ráno, v poledne a večer. Ještě prozradíme, že zvonici navrhl architekt Žerta z Valašského Meziříčí a zvony dodala Zvonařská dílna Tomášková-Dytrychová z Brodku u Přerova.

Lhoty kostel 1.jpg KOSTEL SV. ŠTĚPÁNA, KRÁLE UHERSKÉHO: Pochází z roku 1787 a je dominantou obce. Je to jediný kostel na Moravě zasvěcený tomuto svatému. Hned vedle je kamenný kříž z roku 1815. V kostele je i upomínka na zdejšího nejslavnějšího rodáka, kardinála Štěpána Trochtu, biskupa litoměřického.

TURECKÁ STUDÁNKA: Najdete ji na konci obce, téměř na hranici s Valašskou Senicí. Je viditelná od hlavní silnice, a dobře dostupná. Smutnou historii, kdy zde při nájezdech měli své ležení Turci, má už studánka za sebou. Nyní zde můžete v klidu posedět a občerstvit se vodou.

KOBZOVA LÍPA: O Kobzově lípě jsme již v této kapitole psali. Viz výše.

turp špuntov.jpg ROZHLEDNA NA ČUBOVĚ KOPCI : O rozhledně na Čubově kopci jsme již v této kapitole psali. Viz výše.

FRANCOLHOTSKÝ „ŠPUNTOV“: je již zmiňovaná odpočinková zóna a originálně řešené dětské hřiště u kulturního domu a obecního úřadu. Kromě různých prolézaček a houpaček je tu např. tunel z živých vrbiček, bludiště, chodník z různých materiálů a vodní kaskáda u studny s pumpou.

ŠTĚPÁNSKÉ PAMÁTKY: Štěpánské památky jsou ty, které se vážou ke
francolhotskému rodákovi, kardinálovi Štěpánu Trochtovi.

Lhoty, Rafajé.jpg Rodný dům a políčko kardinála Trochy č.55 najdete v boční uličce kousek za Rančem U Zvonu. V roce 2014 zde bylo zřízeno muzeum Štěpána Kardinála Trochty s expozicí o jeho životě. Kousek nad domem je políčko, kde pracovával i malý Štěpán, a na kterém dnes Valašská nadace spolu s dětmi ze základní školy každým rokem po staru seje obilí, sklízí, mele zrno a pak tradičně peče chleba.

Štěpánské chodníčky: Dvacítka turistických zastavení v okolí Francovy Lhoty, Valašské Senice a Pulčína vám přiblíží místa a události spjaté se životem kardinála Trochty i méně známá zajímavá místa oblasti. Na každém zastavení je cedule s krátkým povídáním. Zastavení nejsou propojena jednou stezkou, ale můžete na ně narazit při svých toulkách zdejší přírodou.

Dřevěný památník Kardinála Trochty v centru obce byl odhalen v roce 2004 k výročí jeho úmrtí. Vytvořil jej místní umělec Jan Brlica ze dvou mohutných dubů.

Pamětní deska Kardinála Trochty je umístěna ve zdejším kostele Sv.Štěpána, Krále Uherského.

P7140355.JPG PAMÁTNÉ KŘÍŽE: I ve Francově Lhotě najdete památné kříže se zajímavou historií. My se tu zmíníme jen o několika.

Matyjú kříž najdete mezi stromy na bývalé cestě z Francovy Lhoty na samoty Bechov. Původní kamenný kříž byl z let 1856-58, nyní je tu nový, dřevěný. Kdysi tu bývala okolo jen pole a krásný výhled do kraje. Ke kříži možná zabloudíte také při výletu na Čubův kopec, modrá značka vede nedaleko. 

Růtovský kříž: narazíte na něj po cestě z Francovy Lhoty na samoty Růtov. Je z roku 1869 a dříve u něj stály dvě mohutné lípy, které poničil blesk.

Růtov a Bechov jsou paseky v katastru Francovy Lhoty. Dříve bývaly více obydlené, dnes tam najdete jen pár roztroušených samot, některé z chalup slouží už jen pro rekreaci, v některých bydlí lidé trvale.

Kamenný kříž a studánka Svaté Terezičky pod Jedlovinou: Pokud byste se vydali z Francovy Lhoty po neznačené cestě nahoru podél Dvorského potoka až k lesu zvanému Jedlovina, narazíte na nově vyzděnou studánku Sv. Terezičky, pěkné posezení a kříž. V oblasti Dvorského potoka byla jedna z nejstarších francolhotských kulí (shluk obydlí a hospodářských stavení), Dvořisko. R.1667 zde vrchnost vybudovala hospodářský dvorec.

Kříž u kostela: je nejstarší ve Francově Lhotě, původní dřevěný zde byl už v roce 1792, dnes je kamenný.

DEŠNÁ, BEŇADÍN, ŠÚSTOVÉ A NEJBLIŽŠÍ VYCHÁZKY NA SLOVENSKO

Pohled od Šústového na Dešnou (foto p.Kluvánek).JPG Dešná je místní částí obce Lysá pod Makytou a od Antariku je nejbližší obcí na slovenské straně. Dojdete tam asi po pěti kilometrech. Je to malebný kout, kde se občas čas jakoby zastavil. Vrby lemující zurčící potok, lišejníky porostlé ovocné stromy, obrovské staré buky i strmé svahy, to vše je Dešná. Vcentru je malá kaplička, obchod, a hospůdka.

DO DEŠNÉ PO LESNÍ SILNIČCE: Od chaty Antarik se nejprve vydejte po modré turistické značce (směr na Čubův kopec). Asi po 100 metrech modrou opustíte, a odbočíte na rozdvojce cest na silničku vlevo. Tahle cesta vás dovede až do Dešné (část Vlkovce). Několik let byla sesunutá, nedávno ji opravili, a kvůli podmáčení některé úseky trasy změnili. Na hlavní silnici V Dešné se můžete vydat buď doprava, kudy dojdete do centra Dešné ke kapličce, nebo doleva, kudy se dostanete k chatě Dešná nebo na Beňadín.