Naučné a portášské stezky

V nedalekém okolí je hned několik zajímavých naučných stezek. Výchozími body jsou např. obce Horní Lideč, Seninka, Leskovec, Valašská Polanka, Liptál, Jasenná a Pozděchov. Nejsnažší je dojet autem nebo autobusem (nejbližší zastávka je ve Valašské Senici) do některé z těchto obcí a tam se na stezku napojit. Jelikož většina stezek na sebe navazuje, můžete si naplánovat i delší výlet. Z informačních cedulí po cestě se dozvíte více o místních přírodních krásách a památkách, ale i o historii, zvláště o období druhé světové války, které se smutně vrylo do paměti zdejších obcí.

ZDĚCHOVSKÁ NAUČNÁ STEZKA PRO NORDIC WALKING

turp stezka zdechov.jpg Tato stezka byla vybudována v roce 2011. Stezka má dvě trasy. 

NAUČNÁ TRASA má 9.5 km, vede souběžně s naučnou stezkou, přibližná doba chůze jsou 3 hodiny, a převýšení je 362 m. Po cestě najdete 10 zastavení s informačními panely, které přibližují jak místní zajímavosti a historii, tak techniku severské chůze. Začátek trasy je v centru obce Zděchov, pak pokračuje přes Hajdovy paseky, Senické lúky atd. a končí opět ve Zděchově.

DLOUHÁ TRASA má 16 km, a v některých místech kopíruje trasu naučnou . Přibližná doba chůze jsou 4.5 hod., převýšení je 400 m. Trasa začíná a končí v obci Zděchov.

Více informací: stezka.zdechov.cz

ŠTĚPÁNSKÉ CHODNÍČKY

Dvacítka turistických zastavení v okolí Francovy Lhoty, Valašské Senice a Pulčína vám přiblíží místa a události spjaté se životem francolhotského rodáka kardinála Štěpána Trochty, i méně známá zajímavá místa oblasti. Na každém zastavení je cedule s krátkým povídáním. Zastavení nejsou propojena jednou stezkou, ale můžete na ně narazit na cestách při svých toulkách zdejší přírodou.

NAUČNÁ STEZKA VAŘÁKOVY PASEKY

Trasa: Obec Horní Lideč, žst. - Obec Lačnov - Vařákovy paseky - Obec Lidečko, žst., (16 km, 15 zastavení).

Trasa začíná v Horní Lidči u nádraží a kopíruje žlutou turistickou značku. Kolem Lačnovských rybníků vás dovede do obce Lačnov, která je známá výskytem vzácného šafránu bělokvětého (přírodní památka Lačnov a Sucháčkovy paseky, kvete v dubnu). Cesta pokračuje kolem Dolních a Horních Lačnovských skal na Vařákovy paseky, kde stávala osada, kterou nacisté těsně před koncem II. světové války vypálili jako trest za spolupráci s partyzány. Do Lidečka pak naučná stezka kopíruje modrou turistickou značku pod vrcholy Kopce a Krajčice a kolem Čertových skal. V Lidečku se můžete občerstvit v Motorestu Čertovy skály, a vrátit se autobusem.

Vařákovy paseky.jpg NAUČNÁ STEZKA VAŘÁKOVY PASEKY 2

Trasa: Vařákovy paseky – Obec Pozděchov (4 km, 5 zastavení)

Stezka navazuje na NS Vařákovy paseky, první zastavení je na rozcestí Bařinka.
Na stezce se dozvíte, jak bydleli a žili lidé na odlehlých valašských samotách, ale také třeba jak si osamělý život zpestřovali. Seznámíte se i s některými strašidly, jež se dříve hojně vyskytovala a děsila místní lid. Trasa kopíruje cestu, kterou do Pozděchova chodívali obyvatelé Vařákových pasek, kteří měli v obci kostel, školu i hřbitov. Po cestě minete lovecký zámeček Trubiska. Obec Pozděchov, kde stezka končí, se pyšní nejen dochovanou roubenou architekturou, ale i jednou přírodní zajímavostí - výskytem šafránu bělokvětého. V plném květu ho můžete vidět na jaře, většinou v dubnu, na okraji obce na dohled od turistické značky. Další zajímavostí je zdejší památná lípa s obvodem kmene 507 cm.

NAUČNÁ STEZKA VIZOVICKÉ VRCHY

Trasa: Město Vizovice – Obec Lhotsko –Kopec Klášťov - Vařákovy paseky (14 km, 14 zastavení)

Stezka vede z Vizovic přes Ublo souběžně se žlutou značkou pod Suchý vrch, odkud pokračuje po modré kolem vrchu Klášťov, rozcestí Svéradov a rozcestí Bařinka, kde pramení řeka Vlára (další pramen Vláry je poblíž rozcestí Svéradov, kde ho vyznačil Klub českých turistů) až na Vařákovy paseky, kde se napojuje na stejnojmennou NS. Po cestě doporučujeme odbočku na Klášťov, kde stávalo starověké hradisko. Na rozcestí pod Svéradovem se odděluje vedlejší větev stezky k osadě Ploština, která byla za II. světové války vypálena (Ladislav Mňačko o ní napsal slavný román Smrt si říká Engelchen).

NAUČNÁ STEZKA VARTOVNA

Trasa: Valašská Polanka-Seninka-Rozhledna Vartovna (7 km, 7 zastavení)

Stezka představuje obec Seninku s výskytem vzácných orchidejí, sirným pramenem nebo starými stromy, i obec Valašskou Polanku. Na trasu se nejlépe napojíte, když dojedete autem nebo autobusem do obce Valašská Polanka (z Valašské Senice jede do Polanky přímý spoj).

NAUČNÁ STEZKA JUŘÍČKŮV MLÝN

Trasa: Juříčkův mlýn - Obec Leskovec - Rozcestí U Luckých (napojení na NS Vartovna) (3 km, 5 zastavení)

Stezka popisuje smutné události, které za II.světové války postihly Juříčkův mlýn. Přiblíží vám také něco z historie a přírodních zajímavostí obce Leskovec. Procházku po této stezce je ideální spojit s výletem po naučné stezce Vartovna (viz výše), na kterou se napojíte na rozcestí U Luckých. Obě stezky mají dohromady kolem 10 km. Výchozím bodem tedy může být jak obec Leskovec, tak obec Valašská Polanka (do obou se dá dostat autobusem nebo autem).

PORTÁŠSKÁ NAUČNÁ STEZKA

Trasa: Oškerovy paseky-Obec Jasenná-Rozhledna Vartovna, (7 km, 6 zastavení, 3 info místa)

Stezka přestavuje slavnou portášskou historii obce Jasenné, i zdejší roubené Mikuláštíkovo fojtství, kde bývala portášská stanice, a dnes zde můžete shlédnout expozici o životě na Valašsku. Portášskou historii obce připomíná i socha portáše. Stezka dále seznamuje s tragickým osudem Oškerových pasek za II. světové války, s přírodou v okolí obce Jasenná a s pasekářských životem . Nejlépe se na ní napojíte od rozhledny Vartovna.

NAUČNÁ STEZKA KOBZÁŇŮV CHODNÍK

turp nedaleko švehlovy hájenky.jpg Trasa: Obec Liptál, obecní úřad - Švehlova hájenka - Rozhledna Vartovna (4,5 km, 5 zastavení)

Stezka je věnována významnému valašskému rodákovi Janu Kobzáňovi, výtvarníku, spisovateli i spoluzakladateli folklorního souboru Lipta. Jan Kobzáň ve svých krásných knížkách, doplněných vlastními ilustracemi, přiblížil čtenářům život na Valašsku ve své těžké i radostné podobě, a sesbíral mnoho zdejších příběhů a lidových pověstí. Určitě vám doporučujeme přečíst si některá z jeho děl. Později byl také aktivním účastníkem partyzánského odboje. Stezka představuje také liptálské přírodní zajímavosti, jako štoly vzniklé těžbou brouskového kamene, nebo přírodní památku Pivovařiska.

NAUČNÁ STEZKA CHODNÍČEK K ROZHLEDNĚ

Trasa: Obec Pozděchov - Rozhledna Vartovna (5 km, 4 zastavení)

Trasa popisuje některé zdejší události II. světové války, představuje přírodní park Vizovické vrchy, zajímavosti ze života lesa i místní botanické zvláštnosti. Závěrečný výstup vás dovede k rozhledně Vartovna, které se říká Valašská Eiffelovka.

NAUČNÁ STEZKA PULČÍNSKÁ CESTA

Trasa: Obec Horní Lideč, nádraží ČD - Místní část Pulčín, rozcestí - Pulčín, info středisko (6 km, 7 zastavení)

Stezka vede krásnou valaškou přírodou s pastvinami a četnými výhledy, proto se věnuje především valašské krajině. Druhým hlavním tématem je křesťanská víra a péče o lidové sakrální památky. První zastavení je u poutního místa zasvěceného Panně Marii, druhé u tzv. Misijního kříže, který stojí na místě, kde byly údajně pochovány oběti kuruckých válek.

NAUČNÁ STEZKA KOLA, KOPYTA, BOTY PŘES ÚDOLÍ A VIZOVICKÉ HORY ANEB OKRUH ŠESTI DĚDIN

turp okruh šesti dědin.JPG Jak už sám název stezky napovídá, je vhodná nejen pro pěší turisty, ale také pro cyklisty a milovníky koní. Provede vás šesti obcemi, hýřícími pestrostí a lidovými tradicemi: rázovitou obcí „dvojí víry“ Pozděchovem, malebným Újezdem s prastarou školou, Vysokým Polem s nedalekým poutním místem, Drnovicemi s muzeem lidových řemesel, Vlachovou Lhotou s úchvatnou krajinnou scenérií či Vlachovicemi s cenným kulturním dědictvím. Po lesních stezkách vystoupáte také na podmanivou horu Klášťov či do tajuplných zákoutí pramenů Vláry pod Svéradovem. Všechny trasy jsou doplněny informačními panely s mapami, v dostatečných vzdálenostech jsou pak připravena odpočívadla. Cyklisté mohou využít obecních půjčoven kol, pro hippoturisty jsou zase přichystána úvaziště pro koně, a pro turisty je určena služba zapůjčení turistických trekkingových holí. Na obecních úřadech zmiňovaných obcí je možné zakoupit si publikaci o této stezce a její trase.

Z Antariku se na stezku nejsnáze napojíte z obce Pozděchov, která je jedinou obcí zdejšího mikroregionu, kterou prochází. Více najdete na http://mr.plostina.cz/ .

NAUČNÁ STEZKA JAVORNÍKY - ZÁPAD

Je jednou z nejdelších naučných stezek v Evropě a poněkud netradičně je bezpanelová. Panely jsou nahrazeny kameny s názvem zastávky a stručnou informací o místě. V případě zájmu si návštěvník může více o dané zastávce přečíst v tištěných informačních materiálech nebo na webových stránkách www.javorniky.org. Stezka se zaměřuje na přírodní bohatství i na historické události oblasti. Celý systém je doplněn informačními panely v jednotlivých obcích, informačními letáky a celobarevným průvodcem.

Zastávky NS Javorníky-západ:

turp NS javorníky západ.jpg Stezka má jak hlavní zastávky, tak zastávky na odbočkách mimo hlavní stezku.
1. Střelná: Pohraniční obec ve sníženině Lyského průsmyku, oddělující Javorníky od Bílých Karpat. Průsmyk je důležitou dopravní spojnicí Česka a Slovenska.
2. Čubův kopec: Nejvyšší vrchol hřebínku vystupujícího mezi Střelnou a Francovou Lhotou, je tu rozhledna.
3. Francova Lhota – Poschla: Severovýchodní část poměrně rozhlehlé zemědělské obce v údolí říčky Senice. Její nepřehlédnutelnou dominantou je lípa velkolistá, zvaná Kobzova.
4. Mikolinův vrch- Horská chata Antarik: Nevýrazný nejvyšší vrchol rozvodního pobočného hřbítku Javorníků mezi horním tokem Senice a potokem Beňadín s chatou. Rozhledy k severu na západní část hlavního hřebene Javorníků a na jih do Považí.
5. Makyta: Nejvyšší vrch západní části Javorníků. Významná křižovatka turistických cest. Naučná stezka zde opouští státní hranici.
Odbočka Pulčínské skály: Z Makyty buď můžete stezku následovat po hřebeni po červené směrem na Papajské sedlo, nebo se můžete vydat na druhou stranu hřebene, taktéž po červené značce, směrem na Pulčínské skály. Na této trase jsou tři body naučné stezky.
Šerklava: nevýrazný vrch v západní části hřebene s výhledy na louky a pastviny v okolí Valašské Senice (na jihu) a Zděchova (na severu).
Pulčínské skály: Turisticky atraktivní území s výskytem významného geologického fenoménu skalního města. Archeologické nálezy jak prehistorické, tak středověké (zbytky skalního hrádku).
Lomensko – Čertovy skály: Průlomové údolí říčky Senice, doprovázené sklaními stěnami vypreparovaných odolných pískovců, turisticky atraktivní a horolezecky využívané.
6. Papajské sedlo:
Nejnižší sedlo v hřebeni Javorníků (691m n.m.). Přirozený přechod zde využily jednotky I.čs armádního sboru ke vstupu ze Slovenska na Moravu a osvobození Vsetína. Událost připomínají pomníčky.
7. Krkostěna: Zalesněný vrch severně od Papajského sedla, prudký zlom státní hranice i hraniční turistické trasy směrem k jihu.
8. Kyčera nad Boroškou: Rozcestí turistických značených tras pod nevýraznou kótou Provazný.
9. Portáš- Kohútka: Známá rekreační oblast s početnými chatami a sjezdovými tratěmi, východisko turistických cest. Stanice horské služby. Daleké rozhledy.
10. Frňovské:
Klidová část hřebene, oblast poměrně rozsáhlých zachovalých lesních porostů.
11. Malý Javorník (Chotárňa): Poslední významný rozhledový vrchol málo zalesněné části hřebene, konec tzv. slovenského dílu na severním svahu (dále na západ pokračuje státní hranice po hřebeni).

12. Bukovina: Sedlo na hlavním hřebeni, turistická křižovatka. Jedno z posledních míst výskytu karpatské chrpy horské měkké na území ČR.
13. Stratenec: Plochý vrch v odlesněné části hlavního hřebene s památníkem bojů za osvobození na konci II. světové války. Botanicky zajímavá oblast (oměj pestrý, mochna zlatá).
14. Stodoliska: Nezalesněná část hřebene západně od Velkého Javorníku. Výhledy na sever na Vsetínské vrchy a Moravskoslezské Beskydy, na jih k Považí, Strážovským vrchům a na Malou Fatru. Botanická lokalita (kýchavice bílá Lobelova, lilie zlatohlávek).
15. Velký Javorník: Nejvyšší vrchol pohoří Javorníků (1071.5 m n.m.) nevýrazného plochého tvaru, ležící na území Slovenska. Na severním svahu je rezervace s jedlo-bukovými porosty.
16. Kasárne: Dnes důležitá rekreační oblast a lyžařské středisko na severních svazích Velkého Javorníku na území Slovenska. Původně strážní místo na hranicích s Uhrami, kasárna tu byla postavená r.1833 během epidemie cholery na slovenské (uherské) straně.
17. Hričovec: Na svazích Hričovce, východně od turistického rozcestí Čierna voda, nad jedním z pramenů řeky Kysuce, se nachází přírodní rezervace Hričovec.
Odbočka Bumbálka:
Sedlo Pindula (Lemešná): V sedle se nachází jeden z pomníků upomínajících partyzánské boje za II. světové války. Je odtud také vidět makovská osada Kopanice.
Makovský průsmyk (U Tabulí): Historicky i dopravně významný přechod karpatského hraničního hřebene s památníkem partyzánských bojů II.světové války. Nedaleko, na území nazývaném Dupačka, roste jeden z mála beskydských tisů.
Odbočka Súkenická z Trojačky: Věž mobilního operátora, stavebně upravená a využívaná jako rozhledna.
Bumbálka: Významné turistické středisko a východisko hřebenových cest. SV odtud je rezervace Salajka se zbytky přirozených jedlobukových lesů se stromy starými až 300 let.

Více najdete na www.javorniky.org .

NAUČNÁ STEZKA DRUŽBA

Tato stezka na hřebeni Javorníků vznikla už v r. 1979 a vedla od Horské chaty Portáš na Bumbálku. Byla 25 km dlouhá a na svých jedenácti zastávkách měla ukázat zdejší přírodní krásy a historii česko-slovenského boje proti fašismu. Dnes se zachovalo jen několik zastávek s naučnými cedulemi.
Některé zastávky NS Družba: Portáš, Stolečný vrch, vrchol Frňovské, vrchol Malý Javorník, vrchol Velký Javorník, sedlo Lemešná, Makovský průsmyk – U Tabulí, vrchol Beskydek, Bumbálka.

DALŠÍ NAUČNÉ STEZKY v naší oblasti jsou např. ve Valašských Kloboukách: NS Královec , NS Hugolína Gavloviče, ve Valašském Meziříčí: NS Jana Karafiáta, NS Hradisko, NS Věřovické vrchy, Bezbariérová NS, a ve Vsetíně: NS Okolí Vsetína, NS Tesák.

NAUČNÁ STEZKA TRI SKALY (SR)

Trasa: Obec Dohňany, Lazovská skala, Čertova skala, Rozhledna Púchovskej doliny, Skala Vieska (13km, 5 zastavení)

turp tri skaly Dohňany.jpg Stezce se také říká Dohňanský okruh zdravia. Okružní naučný chodník začíná obci Dohňany, u obecního úřadu. Zde je i turistické informační centrum a možnost posezení v odpočinkové zóně s fontánou. Na své třinácti-kilometrové trase vás zavede k dřevěné rozhledně Púchovskej doliny (na Tlstej hore), k Lazovskej a Čertovej skale a skale Vieska. Informační tabule na těchto zastávkách vám přiblíží místní přírodní a historické zajímavosti. Po cestě jsou k dispozici také čtyři odpočívadla. Stezka je vhodná pro pěší turisty, cyklisty i běžkaře.
JAK SE TAM DOSTAT: Obec Dohňany je kousek za hranicemi. Nejlepší je jet autem přes Francovu Lhotu, Sřelnou, Lysou pod Makytou, Záriečie, Mestečko a pak následují Dohňany. 

Lazovská skala je významná z archeologického hlediska, byla zde nalezena keramika z doby římské a halštatské.
Čertova skala - název vznikl od toho, že se tu prý dřív hojně scházívali čerti, na skále se veselili a tančili, a dodnes v jejím kameni zůstaly hluboké otisky čertovských kopýtek. I v největších suchách prý stojící voda v otiscích nevysychá.
Skala Vieska je bohatým nalezištěm zkamenělin. Ještě dnes tu můžete najít zkameněliny staré až 125 miliónů let.

NAUČNÁ STEZKA MESTECKÝM CHOTÁROM (SR)

Trasa: Kulturní dům Mestečko, Mateřská škola, Studna pod Modlatínom, Pod skalou, Na skale, Při požární zbrojnici, Při PD Mestečko, Při pálenici, U volejbalového hřiště (4km, 9 zastavení)

Stezka se nachází u obce Mestečko nedaleko Dohňan a Púchova. Proto návštěvu těchto tří míst můžete spojit. Na trase vás naučné cedule seznámí s obcí Mestečko, s místními kulturními a přírodními zajímavostmi, historií a tradicemi. Zastávka "Na skale" je archeologickým nalezištěm. Zajímavostí Mestečka, kterou byste neměli zmeškat, je obchod s výrobky z agrofarmy Červený Kameň. Můžete si tu koupit např. výbornou brynzu, tradiční sýry korbáčiky, oštiepok a parenicu, kozí i kravský tvaroh nebo mléko.
JAK SE TAM DOSTAT: Mestečko je kousek ze hranicí, na Slovensku. Pojedete přes Francovu Lhotu, Střelnou, Lysou pod Makytou a Zárečie.

NAUČNÁ STEZKA VRŠATSKÁ BRADLA (SR)

Vršatec.jpeg Trasa: Vršatské Podhradie - chata Vršatec - Chmeľová odb. -  sedlo Chotuč - Vršatské Podhradie (6km, 10 zastavení, převýšení 444 m, doba chůze asi 3 hod.)

Na stezku se můžete napojit třeba u chaty Vršatec (nad obcí Vršatské Podhradie, kde je i prostorné parkoviště). Nejdříve vede souběžně se žlutou turistickou značkou, ve druhé části u sedla Chotuč se napojí na modrou. První úsek cesty vede lesem. Asi po dvou kilometrech nad obcí Červený Kameň se otevřou výhledy na Červenokameňskou dolinu, a pak už se cesta stáčí k Vršatskému Podhradí, kde jsou zase krásné pohledy na Vršatské bralo. Na naučných tabulích se dozvíte o zdejší přírodě, historii i obyvatelích. Přímo ke zbytkům vršatského hradu vás naučná stezka nezavede. Můžete si tam zajít sami, když odbočíte z cesty nad Vršatským Podhradím. Návštěva ruin se sice nedoporučuje, jak z důvodu ochrany zdejšího přírodního dědictví, tak proto, že to může být nebezpečné, ale když budete opatrní a k přírodě šetrní, určitě si ji nenechte ujít.

JAK SE TAM DOSTAT: Pokud pojedete autem, zvolte trasu Horná Lideč-Valašské Klobouky-Brumov Bylnice-Nedašova Lhota-Červený Kameň-Pruské-Vršatské Podhradie

PORTÁŠSKÉ CHODNÍKY

Portáši byli zemský bezpečnostní sbor, který měl zajišťovat ochranu průsmyků, hranic a později země. Dnes si portášské doby můžete připomenout procházkou po některém z jejich chodníků. Tyto trasy jsou však poměrně dlouhé, takže doporučujeme absolvovat je po částech. Když budete mít štěstí, možná potkáte novodobé portáše v kroji, kteří dohlížejí na pořádek v horách, a rádi vám poradí s výletem nebo povědí více o historii portášského sboru. Portášské trasa, na kterou se můžete napojit nejblíže Antariku, je trasa číslo 4.

turp portáši.jpg Trasa č.1
Valašská Bystřice - Vsácký Cáb - Tanečnice - Soláň - Benešky - Bumbálka
 
Trasa č.2
Nový Hrozenkov - Portáš - Malý Javorník - Velký Javorník - Velké Karlovice „U Tabulí“
 
Trasa č.3
Hutisko - Solanec - Kaní - Kotlová - Velké Karlovice
 
Trasa č.4
Pulčín - Butorky - Makyta - Portáš - Nový Hrozenkov
 
Trasa č.5
Rožnov pod Radhoštěm - Černá Hora - Radhošť - Pustevny - Dolní Bečva
 
Trasa č.6
Čeladná - Kněhyně - Pustevny - Radhošť - Černá Hora - Rožnov pod Radhoštěm
 
Trasa č.7
Vsetín - Putýrka - Dušná - Klenov - Bystřička - Javoří - Spina - Vidče - Rožnov pod Radhoštěm

Trasa č.8

Hošťálková - Chléviska - Liptál - Široká - Valašská Polanka

Trasa č.9

Rusava-Bečka-Tesák-Rajnochovice-Podhradní Lhota

Trasa č.10

Valašské Meziříčí - Oznice - Lazy - Končiny - Ratiboř

Více o Portáších

Portášský sbor (portáš je od latinského „porta“- brána) byl založen kolem roku 1638 a jeho úlohou bylo nejen střežit hranice a příhraničí, ale také chytat pašeráky tabáku a soli, pytláky a odvedence, kteří nepřišli k odvodu, doprovázet zločince k soudu a do vězení, doprovázet vojenské oddíly, nebo chytat zbojníky, kteří přepadali panské statky i bohaté kupce (zbojníci paradoxně často pocházeli ze stejných vesnic jako portáši). K základní portášské výzbroji patřila krátká ručnice zvaná těšínka, valašský obušek - valaška, na jehož konci byla sekyrka, a šavle. Portáši nosili typický valašský kroj, tedy bílé huněné nohavice, červený brunclek (vestu), na ramenou přehozenou zelenou župici (dlouhý kabát), na hlavě vydrovku (beranici) a na nohou opánky nebo vysoké boty. K dalšímu vybavení patřila pletená mošna na chléb (sajdak), polní láhev a túlec na prach a olovo. Na službu se vycházelo i na několik dní. Spalo se v panských budovách nebo v údolích, kde měli portáši svá speciální místa k odpočinku (dodnes se na Valašsku dochovaly názvy jako Noclehy). Portášské posty se nacházely např. v Lidečku, ve Velkých Karlovicích nebo ve Valašské Bystřici (kde jsou dnes také mnozí portáši pochováni).
Jako stanice portášů také sloužilo Mikuláštíkovo fojtství v obci Jasenná. Dnes je zde expozice o životě na Valašsku a v obci je socha portáše. Portášský sbor byl zrušen roku 1830.

Dnes existuje občanské sdružení portášů, které uchovává a připomíná jejich dávnou historii. Členové sdružení chodí po horách v portášském kroji, a slouží jako informátoři a ochránci přírody.
Ve Valašské Bystřici také vzniká tradice každoročních Portášských slavností. Konají se v červenci a doprovází je např. jarmark s ukázkou starodávných řemesel, kde můžete vidět třeba tradiční výrobu ovčího sýra.